Tisíc a jeden příběh z Pešaváru / PÁKISTÁNMarian Golis ¦ publikováno: Lidé a Země, 2010 ¦ FOTOGALERIE
Dnes je Peshawar městem kontrastů. Mnohé ze svého tajemna mu zůstalo, bohužel však hluboko skryto pod zvuky klaksonů, nánosy smogu, elektrickými dráty a ztraceno v sítích mobilních operátorů. Na jednu stranu jsou ulice plné přátelských a milých lidí, jejichž život se po staletích nemění, a kteří vás rádi pozvou na čaj a na druhou stranu člověk pociťuje neustále určité napětí a vzrušení vycházející z toho, že se nachází na žhavé půdě afghánsko-pákistánského pohraničí. Doslovný překlad názvu města zní "Město na hranicích". Mísí se zde etnika obou zemí. Národem, který celému regionu dominuje, jsou však Paštunové. A právě Peshawar je hlavním městem hrdého národa Paštunů. Národa, který se už po staletí řídí svými zákony cti a víry zvanými Paštunválí. Hlavními principy Paštunválí jsou sebeúcta, nezávislost. spravedlnost, pohostinnost, odpuštění, láska a tolerance. Kromě Paštunú se zde misí i další středoasijské národy jako tádžikové, hazárové, balůčové či uzbekové. Život v ulicích Peshawaru je rušný a pestrý. Při pohledu na autobusy místní dopravy cizinec jen nevěřícně kroutí hlavou a ptá se "Proč?". Staré anglické Bedfordy jsou dokonalou přehlídkou barev, tvarů, ornamentů a zvuků. Každé vozidlo je uměleckým originálem. Má to zcela prostý smysl - být originálnější a pro potencionální zakázníky přitažlivější než ti ostatní. Peshawar je městem mužů. Muži provozují obchod, řemeslo i služby. Ženu lze na ulici potkat jen zřídka. Role jsou jasně rozděleny. Žena se stará o domácnost a muž zajišťuje příjem rodiny. V uličkách slavného pešawarského bazaru Qissa Khawani se lze snadno ztratit. Vůně, barvy a především lidé vás zcela pohltí. Zlatníci, řezníci, prodavači koberců, sušeného ovoce či ocelových prutů, automechanici či pekaři. Každý z nich zde má své místo. Každý obyvatel Peshawaru má co říci, má svůj osud, který ho spojuje s tímto městem. Ať už je to čistič bot, který svou živnost zdědil po dědečkovi nebo či afghánský prodavač koberců, který utekl před Talibanem. Ne nadarmo se pešawárskému Qissa Khawani bazaru od nepamětí říká bazar vypravěčů. Svůj příběh si odsud totiž odnese každý, kdo tento svérázný a nezapomenutelný kout země navštíví. |
|
Copyright © Marian Golis |